(Hveravellir – Glaumbaer – Akureyri – Godafoss – Mývatn)
V 7:15 se nám daří vstát a o hodinu později vyjet z kempu. Po pár kilometrech přejíždíme přes průjezd plotem, který se táhne Islandem od západu k východu přesně uprostřed ostrova a rozděluje ovce na severní a jižní. V husté mlze míjíme jezero Blöndulón, které není vůbec vidět a v 9:45 už vjíždíme na silnici č. 1.
U Varmahlídu zabočujeme doleva a jedeme se podívat na sedm kilometrů vzdálený Glaumbaer – zemské vlastivědné muzeum, které sestává z několika typických islandských domků porostlých trávou, které jsou uvnitř mezi sebou propojeny, aby v zimě nedocházelo k únikům tepla. Uvnitř skanzenu jsou vystaveny exponáty přibližující život místních v minulých stoletích, hned vedle stojí malý sympatický kostelík se hřbitůvkem a na druhé straně dvě budovy, z nichž jedna je předělána na kavárnu spojenou s muzeem. Na radu Lonely Planet si tady dáváme kávu a koláč a píšeme pohledy a v poledne opět s plnou nádrží (28,3 l za 4905 ISK) uháníme krásným zeleným údolím k Akureyri.
Do hlavního islandského města severu přijíždíme přesně o dvě hodiny později. V supermarketu Bonus s růžovým prasátkem coby pokladničkou v logu, který je doporučován jako nejlevnější zdroj potravin na ostrově, nakupujeme zásoby na další dny a přesouváme se do centra města. V turistických informacích si nabíráme zajímavé letáky a kupujeme za 990 ISK mapu Kjöluru – konečně ji někde mají! Sice nám bezprostředně teď už k ničemu nebude, ale chceme ji mít doma a ještě i dodatečně prozkoumat, kudy vedly naše kerlingarfjöllské treky. Paní z informačního centra nás však varuje, že kjölurská cesta je ještě zavřená. Nechceme být uvedeni do trapné situace, že si kupujeme mapu až poté, co jsme odtamtud přijeli, a tak raději mlčíme.
Naše další kroky míří do nedaleké restaurace Bautinn, kterou nám v turistickém centru doporučili. Za 5420 islandských korun královsky obědváme – výtečné rybí polévky i bohaté nabídky salátů si můžeme nandat, kolik chceme, k tomu losos na grilu a vynikající velrybí steaky. Máme sice trochu špatné svědomí z podpory lovu velryb, ale kde jinde tuto specialitu poprvé a naposledy v životě ochutnat, než právě zde na Islandu...
Společnost nám v restauraci dělají samé ženy – tři matky s dětmi u jednoho stolu, tři blonďaté kamarádky u dalšího stolu, servírky... Kam se poděli všichni islandští muži? Vedle této zajímavosti si všímáme ještě jednoho dalšího pozoruhodného faktu – ačkoliv venku je dnes pod mrakem a fouká studený vítr, je kolem 9 stupnů Celsia a my jsme navlečeni do termoprádla a bund, místní dámy chodí nalehko a všechny do jedné mají na bosé nohy obuty otevřené boty. Holt léto je tady v plném proudu a kdy jindy než právě teď vytáhnout letní oděv?
Ve čtyři hodiny odpoledne s plnými žaludky opouštíme město – po zkušenostech z Norska už víme, že v severských zemích má význam cestovat jen po přírodě a ve městech neztrácet zbytečně čas, jakkoliv mohou být malebná. Jdeme pouze omrknout kostel nad dlouhatánskými schody, z druhé strany fjordu si fotíme panorama města a jedeme pryč.
Zhruba v půli cesty mezi Akureyri a naším dnešním cílem, kterým je jezero Mývatn (Muchničkové jezero), leží usedlost Fosshóll a u ní jeden z nejznámějších a nejkrásnějších islandských vodopádů – Godafoss (Vodopád bohů). Své jméno podle pověsti získal tak, že místní náčelník vracející se z Althingu vhodil po přijetí křesťanství v roce 1000 do proudu vody sošky starých pohanských bohů.
Po půl hodince jízdy od Fosshóllu vystupujeme v půl sedmé večer u Muchničkového jezera, respektive u vesnice Skútustadir, kde se nachází jedna z mnoha geologických zajímavostí této oblasti – tzv. pseudokrátery. Rozžhavená láva tudy protékala bažinou a vznikající bubliny rozstřikovaly horkou hmotu do okolí, čímž vytvořily ony pseudokrátery, které nemají přímé spojení s magmatem.
Po hodinovém okruhu mezi sympatickými zelenočernými kopečky u jezera se obtěžování nepříjemným hmyzem, jenž však naštěstí nekouše, vracíme k autu a jedeme kolem lesíku Höfdi k oblastí nazvané Dimmuborgir. Tady se rozhodujeme přenocovat v novém guesthousu stejného názvu. Stan je možné postavit za 1000 ISK přímo před domem, za 4000 je k mání dvoulůžkový pokoj. V ceně je teplá sprcha, internet i možnost využít plně vybavenou kuchyň. Po nezbytné očistě, kontrole e-mailů a zhlédnutí konce čtvrtfinále Eura 2008 mezi Ruskem a Nizozemím uléháme ve 23:30 ke spánku.
Žádné komentáře:
Okomentovat